Golden bay a setkání s Lindou a Honzou

Tentokrát jen krátce, ale o to více fotek. Po Abel Tasmanu jsme se z Motueky vydali na sever přes hory a doly (no spíš hory) do Golden bay. Je to nejsevernější a velmi slunečná oblast jižního ostrova Nového Zélandu plná pláží a dalších pěkných míst. Protože jsme z Motueky vyrazili poměrně pozdě, museli jsme přespat ve free campu před Takakou, hlavním centrem Golden Bay. Další ráno jsme se zastavili v i-situ (to je síť turistických infocenter po celém Zélandu) a zamluvili jsme si projížďku na koních na další ráno na Puponga beach, kousek od Farewell spitu, což je ten dlooouhý písečný výběžek na severu ostrova. Po zjištění všech důležitých informací jsme si šli projít městečko. Takaka byla taková malá hipízácká kolonie, která si zachovala ducha minulé doby a její hlavní ulice pořád trochu připomínala původní městečka postavená na Zélandu v 19. století. Všude bylo spoustu obchůdků a kaváren, většina lidí ve městě měla dlouhé vlasy nebo dredy, všude se prodávalo etno oblečení a i když nepatřím k fanouškům tohohle stylu, městečko na mě zapůsobilo. Mimo všech hipíz modelů jsem našla i jeden retro krámek, ve kterém jsem si koupila šaty ve stylu 50. let a mám z nich hroznou radost.

Śaty z Takaky vyfocené v Motuece.

Kdo je asi v růžovém..

Výhled z koňského hřbetu na Puponga beach a okolí

Wanui falls

Kromě projížďky na koních jsme viděli krásný vodopád, pramen řeky s dokonale čistou vodou a pár vyhlídek. Postupně jsme začali plánovat naše znovusetkání s Lindou a Honzou. Nakonec jsme se setkali u Pancake rocks na západním pobřeží a pak jsme se společně vydali do Arthur passu. To bohužel nebyl nejšťastnější nápad, protože v Arthur passu příšerně pršelo tři dny v kuse a my je strávili jen sezením ve společenské místnosti DOC kempu za 6 dolarů na noc. Ale alespoň jsme si pořádně popovídali, povyprávěli zážitky z cestování po opačných koncích jižního ostrova a nakonec jsme zlákali Lindu s Honzou na malou zajížďku do Christchurch, kde jsme zrealizovali změnu interiéru našeho auta. Honza nám to celé krásně vymyslel a vlastně i udělal, Matěj mu pomáhal a já jsem s Lindou tak okounila kolem. Teď je to mnohem lepší a máme tam víc místa a už našemu autu můžeme říkat palác (tak říkám všem těm 20 let starým kraksnám, které mají vychytaný interiér pro backpackery).

Jedna z mála zastávek na west coast, divoká pláž.

Pancake rocks

Naše 3 dny v Arthur passu

Smrdíme v chatce a jsme za to rádi.

Cestou z Arthur passu do Christu projíždíme přes Springfield s koblihou

Jak Honza a Matěj stavěli postel

Honza se chtěl se svým výrobkem spojit navěky 

V našem paláci už můžeme hrát ve čtyřech karty, heč

A teď ještě o těch sprchách.. protože jsme začali víc bydlet v autě a už nemáme komfort pokojíčků jako dřív, musíme řešit novou záležitost. Sprchu! My totiž nespíme v kempech jako jsou u nás, kde by byly teplé sprchy, protože takové kempy jsou tady hodně drahé a absolutně by se nám to nevyplatilo a kempy, které jsou zadarmo nebo za 6 dolarů na osobu, nemají zpravidla žádnou sprchu. Takže teď se často myjeme ve studených sprchách u pláží, když je to možné a není to předražené zaplatíme si sprchu na benzínce nebo v nějakém hostelu, kde tu možnost nabízejí. Docela jsem se toho bála, ale nakonec to není taková hrůza. Někdy překvapuju sama sebe, momentálně jsem na hipík úrovni 3/10.

Západ slunce nad Christchurch